(O)chutnat Sicílii

23. února 2015 v 14:33 | Llamka |  Kolem okolo
Na Valentýna nás nečekala opulentní večeře, výbuchy srdíček ani nekotrolované útoky plyšáků. Nic takového - sbalili jsme batůžky s nejnutnějším (zateplené ponožky + svačina ) a letěli na pár dní na Sicílii.



Pamatujete na hru "Městečko Palermo"? Já jo, strašně ráda jsem jí hrála, ale bohužel jsem většinou byla mrtvá jako jedna z prvních...neděláme z toho žádné závěry, ano?:D My se nevydali směr Palermo, ale Katánie, což je druhé největší město Sicílie.
Celá tahle oblast je moc úrodná, především kvůli teplu a taky tomu, že nad ní bdí důstojná dáma (sopka) Etna, která v minulosti půdu obohatila. Což pro nás (ehm, a taky pro hospodářskou situaci celé Sicílie:D) bylo důležité - protože my rozhodně přijeli ochutnávat.
Moje kulinární představa sicilského výletu původně odpovídala návštěvám několika restaurací - přece ochutnáme přímo od těch kluků italských kuchařících...! A to nakonec nebyla pravda. Protože: a) jsme zjistili, že za ty tři dny neochutnáme ani půlku z toho, co jsme si vyhlídli v obchodu pod naším hotelem, b) půlku času byly okolní restaurace zavřeny, protože...Italové, no.



Fotky jsou tedy většinou focené opravdu ve stylu ryze vzenešeném - jídlo bylo koupeno, hozeno na postel, vyfoceno a v rekordním čase sežráno decentně spapáno...chutnalo nám ale všechno. I obyčejné briošky dělají ze semoliny, o těstovinách ani nemluvě.




Co musím vyzdvihnout ještě tak tři patra nad boha je bůvolí mozzarela. V rámci fitness stravy samozřejmě atakujeme Lidlovský regál s mozzarelou každý týden, ale mozzarelu bůvolí, která se vyrábí pouze a jedinně v jednom regionu jsme ochutnali poprvé. Je o trochu tučnější a o moc chutnější. Hned po návratu jsme se pídili, kde nám naše zvrhlé mozzarelové choutky utiší v Česku a bezúspěšně. Pokud máte tip, platíme zlatem. Nebo spíš třeba...dobrou radou, ehm.
Na Sicílii se taky pěstuje zvláštní druh rajčat, velikostí jsou něco mezi našimi klasickými a cherry rajčaty a mají tak úžasnou chuť i vůni, že se přestanete divit, proč je italská kuchyně na rajčatech postavená.


Ale aby to nevypadlo, že jsme se letěli jenom najíst :D Velký zážitek byla návštěva parku, kde se zrovna konal nějaký dětský karneval. Snad stovky dětí se tam procházely v nádherných kostýmech a rozhazovaly konfety (obzvláště velkou radost měly, pokud se jim povedlo zasáhnout třeba ty dva velké divné lidi, co si je fotili). Bylo to jako velká pohádková apokalypsa - beruška vesele koukala z kočáru, korzár měl podezření, že ho fotíme a Sněhurka se snažila ukrást lízátko zajíci.




Krásný byl i hrad v blízké vesnici, postavený na lávovém kameni.


Itálii zbožňuju. A protože vím, že se mnou především zdravě a kvalitně vaříte, možná vás zajímá, co jsem si z ní odvezla v tomhle směru, co mě ti veselí, hluční a snědí týpci pořád učí :-)
Je to to, že v jednoduchosti je síla. Ve výsledku je daleko efektivnější nechat vyniknout jen několik základních ingrediencí, v celé jejich intenzitě, než kombinovat, vylepšovat a...prasit (ano, mluvím ke všem těm Prostřeno kuchařům co vaří španělského ptáčka plněného okurkou, vajíčkem, paprikou, salámem, párkem, starou ponožkou, bůhvíčím).

A jinak? Zajeďte si do Itálie, pokud máte pár dní volna a něco málo v peněžence. Jo a přivezte nám bůvolí mozzarelu, jo?:D


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama